English language records / anglicky psane zaznamy

Czech language records / cesky psane zaznamy
"První polovinu života stráví člověk tím, aby se zbavil falešných představ o svých předcích, druhou tím, aby je vštípil svým dětem."
Winston Churchill

úterý 29. května 2012

Jan Martinec (1764 - ?)

Jan Martinec se narodil 1. července 1764 za vlády Marie Terezie. Otec se jmenoval Jan Martinec a matka Kateřina (rodné příjmení musím zjistit). Za kmotra mu byli mlynář Jan Kopečný se ženou Marií z Pozlovic.

MZA - Pozlovice 1762 - 1800 narození - Jan Martinec1.7.1764 Joannes; rodiče: Joannes Martinec, Catharina Pozlowicio; kmotři: Jan Kopečný, Marianna uxor ejus Molitor Pozlowicy (original v archivu)

S přečtením musím poděkovat "Jan" a "ozana" na Genealogickém fóru.

pondělí 28. května 2012

Srovnávací tabulka školní předlohy

Pokud potřebujete v matrikách rozluštit zápisy, které jsou často psané latinsky nebo německy, hodí se srovnávací tabulka psacího písma. Proto jsem si nascanoval z knihy Cesta k rodinným kořenům podobu písem, jak byly učeny v letech 1775 - 1905.

Velká písmena

Malá písmena

zdroj: Peterka, J. Cesta k rodinným kořenům aneb Prakticá příručka občanské genealogie. Libri, s.r.o., Praha: 2006. ISBN 80-7277-307-0.

sobota 31. července 2010

Rok 1130 a kamenná deska

V tomto příspěvku se pokusím nastínit dobu roku 1130, kdy měl být založen mlýn na říčce Šťávnici (Luhačovický potok), který nese označení Martincův. Na příspěvku se pracuje ...

Kámen u Martincova mlýna
Pamětní kámen u Martincova mlýna v Pozlovicích
(zdroj: Luhacovice 2010)

Historické prameny z 11. a 12. století dokládají, že území dnešního Luhačovicka vlastnila církev. Českou kolonizaci zde tenkrát podporovali olomoučtí biskupové. [Jančář, 2009]

Ještě na přelomu 11. a 12. století však patřila část Moravy v okolí Uherského Hradiště, Uherského Brodu a Strážnice k Uhrám. [Wikipedia]

První zmínky o Uherském Brodu pocházejí z roku 1140 jako osada Brod či Na brodě, byl zde totiž brod přes řeku Olšavu při hranicích tehdejší Lucké provincie. [Wikipedia]

Lucká provincie (latinsky Provincia Lucensis) je historické území na pomezí Moravy a Uher, o které v době 11.13. století vedl spory Přemyslovský stát s Uherským královstvím. Rozkládala se v okolí pohoří Bílé Karpaty a její hranice tvořil dolní tok řeky Moravy a řeka Olšava na straně moravské a řeka Váh a pohoří Malé Karpaty na straně uherské. Toto území bylo definitivně připojeno k českým zemím teprve na přelomu 12. a 13. století. O přítomnosti uherské hranice v této oblasti svědčí vznik opevněné hraniční osady Uherský Brod – původně „Brod při hranicích uherských“ – na řece Olšavě (od kterého přídomek „uherský“ později převzalo také Uherské Hradiště a Uherský Ostroh). V Uherském Brodě a Kunovicích stály přemyslovské celnice a vedly odtud obchodní cesty dále do Uher. [Wikipedia]

Na Sever od Olšavy, kam patřilo Luhačovicko už mohlo být české území
Štěpán II. Uherský (11011. března 1131) byl uherským[1] králem v letech 11161131. Obě manželství Štěpána II. byla bezdětná, proto po jeho smrti usedl na trůn jeho bratranec, syn chorvatského krále a nitranského knížete Álmoše.[Wikipedia]

Almoš Chorvatský/Arpádovský (asi 1074/1075 - 1127/1129) byl uherským princem, od roku 1084 chorvatským vévodou a následně v letech 10911093 chorvatským králem. Almoš byl také posledním nitranským knížetem. [Wikipedia]

Adleyta Uherská (1105/7 – 15. září 1140) nebo také Adléta, byla manželka Soběslava I. a česká kněžna. Dcera nitranského knížete a uherského prince Almoše a Předslavy Kyjevské se za Soběslava vdala roku 1123. Soběslavovi bylo v té době snad kolem třiceti a Adlétě mezi 15 a 20 lety. Během sedmnácti let manželství uherská princezna knížeti porodila pět dětí. [Wikipedia]

Soběslav I. (kolem 1075?14. února 1140, Debrné, část obce Mostek) byl českým knížetem od 12. dubna 1125 do 14. února 1140. Byl nejmladším ze synů Vratislava II. (I.) a Svatavy Polské. [Wikipedia]

Vyvstává otázka jaké bylo věno Adleyty a jaké měla vazby k Chorvatsku?

Jindřich Zdík (asi 1083 – červen 1150, Olomouc) byl významný moravský duchovní, politik a diplomat. 1126 –1150 olomouckým biskupem. [Wikipedia]

Středověký vodní mlýn je starověký vynález z orientu, na našem území se zřejmě objevil už v 11. století. První spolehlivá zpráva o existenci mlýnu v Čechách se týká Únětic a sahá k r. 1125. Vodní kolo bylo revoluční novinkou techniky, neboť dovolilo konečně zapřáhnout jinou než lidskou nebo zvířecí sílu. Mlýny na potocích a řekách počaly pracovat nejméně stonásobně účiněji než ruční rotační žentoury. [Hora, 1985:s241]

Chronologie:
  • 1109: Tažení českého knížete Svatopluka proti Nitře a Polsku. Sice se nepodařilo dobýt Nitranský hrad, ale kořist byla i tak vysoká.
  • 1116: Bitva na Moravsko-Uherské hranici (na řece Olšavě asi poblíž Dolního Němčí). Dne 13.května 1116 se sešlo vojsko knížete Vladislava k rokování s novým uherským králem Štěpánem. Uhři však dosti nešťastně předsunuli své žoldnéřské oddíly, což si české vojsko vysvětilo jako přípravy k útoku. Proto je předešli a sami zaútočili. První útok však nebyl úspěšný. Až následný obchvat hlavních sil vedený proti uherskému táboru, kde na střetnutí nebyl nikdo připraven, byl úspěšný.
  • 1123: sňatek Soběslava I. a Adleyty Uherské.
  • 1130: založen Martincův mlýn.
  • 1131: Biskupice jako manský statek biskupství olomouckého, náležely již r. 1131 kostelu spytihněvskému.
  • 1141: Poprvé se jméno obce Velký Ořechov v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141, ve které jsou vyjmenovány církevní majetky na Moravě. Tehdy patřila osada arcijáhenskému kostelu ve Spytihněvi.
  • 1257: nejstarší písemná zmínka o obci Pozlovice - Pozlovicensem (Codex diplomaticus Moraviae IV, s. 253).
  • 1260: K zániku Lucké provincie připojením jejího území k českému státu došlo v návaznosti na porážku Bély IV. Přemyslem Otakarem II. 12. července 1260 v bitvě u Kressenbrunnu po tzv. kumánských válkách.

Literatura:
Jančář, A. Luhačovice / průvodce městem, lázněmi a blízkým okolím. Městský dům kultury Elektra, 2009. ISBN 978-80-254-6103-7.
Hora, P. Toulky českou minulostí 1. Práce, 1985, 1. vydání. 280 s. ISBN 24-052-85.

pátek 9. července 2010

Jakub Martinec 2010

Jakub Martinec se narodil 8.7. 2010 v 12:10 ve Zlíně.
Hmotnost 3600 g, výška 52 cm.

otec: Petr Martinec (1981)
matka: Martina Martincová (1983)
sestra: Nikol Martincová (2008)


Jakub Martinec, porodnice Zlín.


Linie po meči:
  1. Jakub Martinec (2010)
  2. Petr Martinec (1981)
  3. Rostislav Martinec (1956)
  4. Rostislav Martinec (1926-1993)
  5. Alois Martinec (1900-1942)
  6. Josef Martinec (1862-1927)
  7. František Martinec (1839-??)
  8. Filip Martinec (1806-??)
  9. Jan Martinec (?1764?-??)

neděle 22. listopadu 2009

Rod Martinců ze mlýna u Pozlovic

Tyto informace byly získány od zkušenějšího kolegy p. Martince (lesníka) z mlynářské větve.

Příjmení Martinec a Fara Pozlovice
Mapa míst patřící pod Faru Pozlovice (zdroj: mapy.cz)
Pamětní deska umístěná v prostoru mlýna č.p. 71 popisuje, že mlýn byl založen panstvem v roce 1130. První doložená zmínka o rodu Martinců je v matrice Fary Pozlovské z roku 1641. V době, kdy se začaly v kraji matriky psát. K Pozlovské faře tehdy patřily tyto vesnice:
  • Pozlovice,
  • Sehradice,
  • Dolní a Horní Lhota,
  • Provodov,
  • Ludkovice,
  • Luhačovice,
  • Řetechov,
  • Podhradí,
  • Kladná Žilín,
  • v určitém období i Přečkovice a Březůvky.
V roce 1784 vznikly nové farní úřady:
  • Luhačovice,
  • Horní Lhota a Provodov.
Jak popisuje kniha narozených Fary Pozlovské se v roce 1641 narodil Martinu Martinců ze Mlýna a jeho ženě Kateřině syn Mikuláš, v témže roce se Martinu Martinců a jeho ženě Ludmile narodil syn Jan, tito však bydleli v Sehradicích.

Mikuláš Martinec (1641) se v roce 1666 oženil s Kateřinou - dcerou nebožtíka Jana Mikulášského z Luhačovic. Mikuláš s Kateřinou měli nejdříve dceru Kateřinu (1668) a pak dceri Dorotu (1674). V roce 1693 se jim narodil syn Martin

Dle urbáře z roku 1664 - v Panství Luhačovice jsou v Pozlovicích jmenovány čtyři mlýny:
  • Dobeše Sedláře,
  • Vaška Skřivánka,
  • Jirky Sedláře a
  • Martincův.
Před rokem 1600 mlýn Jiříka Ščasnického o dvou kolech, mlýn Křapodole o jednom kole a nadto Blaha Jakubců držel louku, kterou mu dal Burian Tetour z Tetova ke stavbě mlýna.

Další údaje jsou na pamětní desce, kterou dal zhotovit Karel Martinec mlynář, syn Josefa, jsou naprosto přesné. Roku 1670 byl jmenován mlýn při Lánské vizitaci. Potom v Tereziánském katastru roku 1754 a taktéž Josefínském v roce 1789. V roce 1828, kdy byl vyrpacován tzv. stabilní katastr přesnější metodou (triangulací), při němž hlavním bodem byl kostel sv. Štěpána ve Vídni, proto se nazývá Svatoštěpánská. Mapy byly vyhotoveny v měřítku 1:2880 a jsou dochovány. Zděné budovy jsou zakresleny červeně, dřevěné žlutě. Na lesnické mapě panství Luhačovice z r. 1785 jsou mlýny Pozlovské zakresleny v měřítku 1:115000.

Martincův mlýn
Martincův mlýn, Pozlovice č. 71 (zdroj: mapy.cz)

Tyto informace nejsou doposud nezávisle ověřeny, pokud máte kdokoliv doplnění a nebo jen fotografie, jsou vítány.

Projekt Martinec 17. století

Cíl projektu:
  1. Najít nejstaršího písemně zmíněného předka a prokázat jeho příbuznost.
  2. Provést genografický test dalších větví z Pozlovic (Luhačovic).
Kroky k realizaci:
  1. Kniha narození fary Pozlovské rok 1705-1742 (? signatura 4540)
  2. Kniha narození fary Pozlovské rok 1743-1761 (signatura 4541)