English language records / anglicky psane zaznamy

Czech language records / cesky psane zaznamy
"První polovinu života stráví člověk tím, aby se zbavil falešných představ o svých předcích, druhou tím, aby je vštípil svým dětem."
Winston Churchill
Zobrazují se příspěvky se štítkemudálosti. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemudálosti. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 31. července 2010

Rok 1130 a kamenná deska

V tomto příspěvku se pokusím nastínit dobu roku 1130, kdy měl být založen mlýn na říčce Šťávnici (Luhačovický potok), který nese označení Martincův. Na příspěvku se pracuje ...

Kámen u Martincova mlýna
Pamětní kámen u Martincova mlýna v Pozlovicích
(zdroj: Luhacovice 2010)

Historické prameny z 11. a 12. století dokládají, že území dnešního Luhačovicka vlastnila církev. Českou kolonizaci zde tenkrát podporovali olomoučtí biskupové. [Jančář, 2009]

Ještě na přelomu 11. a 12. století však patřila část Moravy v okolí Uherského Hradiště, Uherského Brodu a Strážnice k Uhrám. [Wikipedia]

První zmínky o Uherském Brodu pocházejí z roku 1140 jako osada Brod či Na brodě, byl zde totiž brod přes řeku Olšavu při hranicích tehdejší Lucké provincie. [Wikipedia]

Lucká provincie (latinsky Provincia Lucensis) je historické území na pomezí Moravy a Uher, o které v době 11.13. století vedl spory Přemyslovský stát s Uherským královstvím. Rozkládala se v okolí pohoří Bílé Karpaty a její hranice tvořil dolní tok řeky Moravy a řeka Olšava na straně moravské a řeka Váh a pohoří Malé Karpaty na straně uherské. Toto území bylo definitivně připojeno k českým zemím teprve na přelomu 12. a 13. století. O přítomnosti uherské hranice v této oblasti svědčí vznik opevněné hraniční osady Uherský Brod – původně „Brod při hranicích uherských“ – na řece Olšavě (od kterého přídomek „uherský“ později převzalo také Uherské Hradiště a Uherský Ostroh). V Uherském Brodě a Kunovicích stály přemyslovské celnice a vedly odtud obchodní cesty dále do Uher. [Wikipedia]

Na Sever od Olšavy, kam patřilo Luhačovicko už mohlo být české území
Štěpán II. Uherský (11011. března 1131) byl uherským[1] králem v letech 11161131. Obě manželství Štěpána II. byla bezdětná, proto po jeho smrti usedl na trůn jeho bratranec, syn chorvatského krále a nitranského knížete Álmoše.[Wikipedia]

Almoš Chorvatský/Arpádovský (asi 1074/1075 - 1127/1129) byl uherským princem, od roku 1084 chorvatským vévodou a následně v letech 10911093 chorvatským králem. Almoš byl také posledním nitranským knížetem. [Wikipedia]

Adleyta Uherská (1105/7 – 15. září 1140) nebo také Adléta, byla manželka Soběslava I. a česká kněžna. Dcera nitranského knížete a uherského prince Almoše a Předslavy Kyjevské se za Soběslava vdala roku 1123. Soběslavovi bylo v té době snad kolem třiceti a Adlétě mezi 15 a 20 lety. Během sedmnácti let manželství uherská princezna knížeti porodila pět dětí. [Wikipedia]

Soběslav I. (kolem 1075?14. února 1140, Debrné, část obce Mostek) byl českým knížetem od 12. dubna 1125 do 14. února 1140. Byl nejmladším ze synů Vratislava II. (I.) a Svatavy Polské. [Wikipedia]

Vyvstává otázka jaké bylo věno Adleyty a jaké měla vazby k Chorvatsku?

Jindřich Zdík (asi 1083 – červen 1150, Olomouc) byl významný moravský duchovní, politik a diplomat. 1126 –1150 olomouckým biskupem. [Wikipedia]

Středověký vodní mlýn je starověký vynález z orientu, na našem území se zřejmě objevil už v 11. století. První spolehlivá zpráva o existenci mlýnu v Čechách se týká Únětic a sahá k r. 1125. Vodní kolo bylo revoluční novinkou techniky, neboť dovolilo konečně zapřáhnout jinou než lidskou nebo zvířecí sílu. Mlýny na potocích a řekách počaly pracovat nejméně stonásobně účiněji než ruční rotační žentoury. [Hora, 1985:s241]

Chronologie:
  • 1109: Tažení českého knížete Svatopluka proti Nitře a Polsku. Sice se nepodařilo dobýt Nitranský hrad, ale kořist byla i tak vysoká.
  • 1116: Bitva na Moravsko-Uherské hranici (na řece Olšavě asi poblíž Dolního Němčí). Dne 13.května 1116 se sešlo vojsko knížete Vladislava k rokování s novým uherským králem Štěpánem. Uhři však dosti nešťastně předsunuli své žoldnéřské oddíly, což si české vojsko vysvětilo jako přípravy k útoku. Proto je předešli a sami zaútočili. První útok však nebyl úspěšný. Až následný obchvat hlavních sil vedený proti uherskému táboru, kde na střetnutí nebyl nikdo připraven, byl úspěšný.
  • 1123: sňatek Soběslava I. a Adleyty Uherské.
  • 1130: založen Martincův mlýn.
  • 1131: Biskupice jako manský statek biskupství olomouckého, náležely již r. 1131 kostelu spytihněvskému.
  • 1141: Poprvé se jméno obce Velký Ořechov v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141, ve které jsou vyjmenovány církevní majetky na Moravě. Tehdy patřila osada arcijáhenskému kostelu ve Spytihněvi.
  • 1257: nejstarší písemná zmínka o obci Pozlovice - Pozlovicensem (Codex diplomaticus Moraviae IV, s. 253).
  • 1260: K zániku Lucké provincie připojením jejího území k českému státu došlo v návaznosti na porážku Bély IV. Přemyslem Otakarem II. 12. července 1260 v bitvě u Kressenbrunnu po tzv. kumánských válkách.

Literatura:
Jančář, A. Luhačovice / průvodce městem, lázněmi a blízkým okolím. Městský dům kultury Elektra, 2009. ISBN 978-80-254-6103-7.
Hora, P. Toulky českou minulostí 1. Práce, 1985, 1. vydání. 280 s. ISBN 24-052-85.

pátek 9. července 2010

Jakub Martinec 2010

Jakub Martinec se narodil 8.7. 2010 v 12:10 ve Zlíně.
Hmotnost 3600 g, výška 52 cm.

otec: Petr Martinec (1981)
matka: Martina Martincová (1983)
sestra: Nikol Martincová (2008)


Jakub Martinec, porodnice Zlín.


Linie po meči:
  1. Jakub Martinec (2010)
  2. Petr Martinec (1981)
  3. Rostislav Martinec (1956)
  4. Rostislav Martinec (1926-1993)
  5. Alois Martinec (1900-1942)
  6. Josef Martinec (1862-1927)
  7. František Martinec (1839-??)
  8. Filip Martinec (1806-??)
  9. Jan Martinec (?1764?-??)

pondělí 16. června 2008

Narodila se Nikol Martincová

Dne 16.6. 2008 v 9:38 se ve Zlíně narodila Nikol Martincová.
Otec: Petr Martinec (1981)
Matka: Martina Martincová (1983, Nováková)

Fotografie a více informaci na: http://nikol.martincova.cz

neděle 25. listopadu 2007

Kuruci na Moravě v 18. století

r. 1703

V roce 1703 se událo následující. Z příčin politických a náboženských vypuklo roku 1703 v Uhrách proti císaři Josefu I. další z řady protihabsburských povstání. Na straně Francie proti Leopoldovi I. vystoupil sedmihradský vévoda František Leopold Rákóczi II. (přidali se přívrženci Tökölyho - kuruci ~ křižáci). Oddíl povstalců vedený Mikulášem Berczényim vtrhl na Moravu do okolí Strážnice. Berczényi se obrátil 12. května k moravským stavům s manifestem, v němž je vyzval k připojení se k boji za "společnou věc". Podobnou výzvu vydal obyvatelům východní Moravy i Rákócziův vůdce Pangrác. Zemská hotovost odrazila útok kuruců.

Provedeno první sčítání lidu (bez dětí) s cílem zjistit populační data pro spotřebu soli.

r. 1704

(jaro-léto) Nový útok kuruců na Strážnici a Uherskobrodsko; Moravané opláceli nájezdy do Uher (Pováží, okolí Skalice).

(září-říjen) Nájezd uherských povstalců na Hradišťsko a Hodonínsko; moravské stavy obsadily průsmyky zemskou hotovostí a vyhlásily brannou povinnost pro každého pátého muže.

(listopad) V listopadu 1704 byly Pozlovice i s farní budovou vypáleny za nájezdu Kuruců z Maďarska. Tehdy s mnoha farníky utekl do hor farář P. Jan Mlček (rodák z Řetechova): dosud se místu, kde v lesích sloužil svým farníkům bohoslužby, říká "Mlčačka". Brzy poté farář Mlček onemocněl a na Pradliskách ve věku 46 let zemřel. Jeho nástupci opět obnovili farní budovu a renovovali kostel, museli od Kuruců vykoupit i jimi ukradenou farní matriku.

r. 1705

Další nájezdy kuruců v roce 1705 zpustošily Břeclavsko a kraj mezi Bzencem, Veselím a Ostrohem. Rovněž oddíly Berczényiho o síle 12 tisíc mužů vtrhly na Moravu a poplenily zemi až ke Kyjovu a Hustopečím.

r. 1708 - r. 1710

Moc kuruců v moravském pohraničí byla definitivně zlomena teprve až jejich porážkou u Trenčína v roce 1708. A v roce 1710 císařským vojskem u Vadkerta v novohradské stolici. Ještě několik let poté však bylo obyvatelstvo napadáno loupeživými tlupami.

Zajímavost: Kurucem byl i slavný zbojník Jánošík.

Zdroj:

sobota 3. listopadu 2007

Úmrtí, výročí, narození

Úmrtí
Zdenek Martinec, Řetechov 56, 49 let, zdroj: Luhačovické noviny, r. 2004
Jiřina Martincová, Kladná-Žilín 84, 80 let, zdroj: Luhačovické noviny, 02/2006
Božena Martincová, Kladná Žilín 112, 94 let, zdroj: Luhačovické noviny 02/2004

Výročí

Anežka Martincová, Řetechov 23, 80 let, zdroj: Luhačovické noviny, r. 2004
Anna Martincová, Podhradská 34 - Pozlovice, 70 let, zdroj: Pozlovský občasník II/06, r. 2006
Jiří Martinec, Nivy 224 - Pozlovice, 70 let, zdroj: Pozlovský občasník II/07, r. 2007
Marie Martincová, Luhačovice 914, 85 let, zdroj: Luhačovické noviny 11/2007
Jiřina Martincová, Kladná-Žilín 84, 80 let, zdroj: Luhačovické noviny, 03/2007

Narození
Kateřina Martincová, Na Příkopě 331 - Pozlovice, zdroj: Pozlovský občasník IV/06, r. 2006
Zuzana Martincová, Řetechov 33, zdroj: Luhačovické noviny, 02/2007
Tomáš Martinec, Luhačovice 302, zdroj:Luhačovické noviny, 02/2003
Kryštof Martinec, Luhačovice 603, zdroj:Luhačovické noviny, 11/2002