English language records / anglicky psane zaznamy

Czech language records / cesky psane zaznamy
"První polovinu života stráví člověk tím, aby se zbavil falešných představ o svých předcích, druhou tím, aby je vštípil svým dětem."
Winston Churchill
Zobrazují se příspěvky se štítkemstřípky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemstřípky. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 22. listopadu 2009

Rod Martinců ze mlýna u Pozlovic

Tyto informace byly získány od zkušenějšího kolegy p. Martince (lesníka) z mlynářské větve.

Příjmení Martinec a Fara Pozlovice
Mapa míst patřící pod Faru Pozlovice (zdroj: mapy.cz)
Pamětní deska umístěná v prostoru mlýna č.p. 71 popisuje, že mlýn byl založen panstvem v roce 1130. První doložená zmínka o rodu Martinců je v matrice Fary Pozlovské z roku 1641. V době, kdy se začaly v kraji matriky psát. K Pozlovské faře tehdy patřily tyto vesnice:
  • Pozlovice,
  • Sehradice,
  • Dolní a Horní Lhota,
  • Provodov,
  • Ludkovice,
  • Luhačovice,
  • Řetechov,
  • Podhradí,
  • Kladná Žilín,
  • v určitém období i Přečkovice a Březůvky.
V roce 1784 vznikly nové farní úřady:
  • Luhačovice,
  • Horní Lhota a Provodov.
Jak popisuje kniha narozených Fary Pozlovské se v roce 1641 narodil Martinu Martinců ze Mlýna a jeho ženě Kateřině syn Mikuláš, v témže roce se Martinu Martinců a jeho ženě Ludmile narodil syn Jan, ten má však místo narození uvedeny sousední Sehradice.

Mikuláš Martinec (1641-1696) se narodil na podzim 1641 a stihl být tak těsně zachycen v dochovaných nejstarších písemných záznamech. Jeho otcem byl Martin uváděný v té době ještě jako Mlynář a matkou Kateřina. Místem narození bylo "ze Mlýna", což se později u jeho dětí už mění na "z Martincového Mlýna" Mikuláš se v roce 1666 oženil s Kateřinou (1643?-1688) - dcerou nebožtíka Jana Mikulášského z Luhačovic. Mikuláš s Kateřinou měli nejdříve dceru Kateřinu (1668), dítě bez dochovaného jména v záznamech (1670), dceru Dorotu (1674), dceru Markétu (1674). V roce 1668 Kateřina zemřela pravděpodobně při porodu syna Václava, který umírá pár týdnů po ní.
(oveřit druhou manželku V roce 1693 se jim narodil syn Martin).

Dle urbáře z roku 1664 - v Panství Luhačovice jsou v Pozlovicích jmenovány čtyři mlýny:
  • Dobeše Sedláře,
  • Vaška Skřivánka,
  • Jirky Sedláře a
  • Martincův.
Před rokem 1600 mlýn Jiříka Ščasnického o dvou kolech, mlýn Křapodole o jednom kole a nadto Blaha Jakubců držel louku, kterou mu dal Burian Tetour z Tetova ke stavbě mlýna.

Další údaje jsou na pamětní desce, kterou dal zhotovit Karel Martinec mlynář, syn Josefa, jsou naprosto přesné. Roku 1670 byl jmenován mlýn při Lánské vizitaci. Potom v Tereziánském katastru roku 1754 a taktéž Josefínském v roce 1789. V roce 1828, kdy byl vyrpacován tzv. stabilní katastr přesnější metodou (triangulací), při němž hlavním bodem byl kostel sv. Štěpána ve Vídni, proto se nazývá Svatoštěpánská. Mapy byly vyhotoveny v měřítku 1:2880 a jsou dochovány. Zděné budovy jsou zakresleny červeně, dřevěné žlutě. Na lesnické mapě panství Luhačovice z r. 1785 jsou mlýny Pozlovské zakresleny v měřítku 1:115000.

Martincův mlýn
Martincův mlýn, Pozlovice č. 71 (zdroj: mapy.cz)

Tyto informace nejsou doposud nezávisle ověřeny, pokud máte kdokoliv doplnění a nebo jen fotografie, jsou vítány.

neděle 14. září 2008

Martinec ve Švejkovi

Příjmení Martinec se objevuje i ve slavné knize Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921-1923):

Poté, co je zjištěno, že Švejk je Čech, je na něj pohlíženo jako na zběha a polní soud ho odsoudí k smrti. Duchovní útěchu před popravou mu má poskytnout polní kurát Martinec, původně skutečně nábožensky založený muž, který stykem s opilými důstojníky postupně mravně upadá, což si nepřestává v skrytu duše neustále vyčítat. Švejk jej však považuje za dalšího vězně a svými proslovy jej tak vyděsí, že Martinec z cely prchne na důstojnický večírek, kde se zpije do bezvědomí „s přesvědčením, že se hraje o jeho duši a on sám že je mučedníkem“.

Nakonec se vše vysvětlí a Švejk se opět ocitne u své marškumpanie.

Zdroj: wikipedia

středa 2. července 2008

Původ příjmení Martinec

Příjmení se začala ustalovat až v 18. století za Marie Terezie v rámci reforem společně s číslem popisným domů. Příjmení Martinec mohlo vzniknout jedním ze dvou způsobů:
  1. jako zdrobnělina křestního jména Martin ... Martinec = postaru Martínek nebo
  2. jako rodové jméno ... Martinec = syn Martina.
Podrobněji v příspěvku:

Formy příjmení a možné zahraniční přepisy:
  • Martinich (Chorvatsko)
  • Martinic (Chorvatsko)
  • Martinetz (Něměcko)
  • Martinez (Španělsko)
  • Martinson (Švédsko)
  • Martins (Anglicky)
  • Martin (Anglicky)
Původ jména Martin [latinsky] - zasvěcený bohu Martovi (římský bůh války).

pátek 7. března 2008

Starobrněnský opat

Začátkem února mě kontaktovala redaktorka Lenka Brodecká, která pro nakladatelství Vakát, připravuje publikaci k padesátým narozeninám opata starobrněnského kláštera Ing. ThDr. Lukáše Evžena Martince. Bude se jednat životopisný medailon. Příbuznost s otcem opatem není sice vyloučena, jednalo by se však o příbuznost velmi vzdálenou. Jeho osoba je spojena s Pozlovickou farnosti a už se těším na připravovanou publikaci, která může poskytnout zajímavé historické informace.

Nejvýznamnější osobností spojenou s klášterem je jeho opat (od roku 1868) Gregor Johann Mendel. Více na wikipedia.

Citace ze stránek Opatství svatého Tomáše na Starém Brně:

"Novým mezníkem v dějinách kláštera se stal rok 1989 (pád komunistické totality), který přinesl zásadní obrat avizovaný řadou aktivit na půdě augustiniánského kláštera a baziliky na Starém Brně. Jeho opat, v pořadí desátý, Tomáš Josef Martinec byl u zrodu nové obrody řádu. Ta představovala významnou roli při oživení tradice starobrněnských augustiniánů. Mimo jiné došlo v té době k povýšení starobrněského chrámu na BAZILICU MINOR."

"Jeho pokračovatelem se stal současný opat, v pořadí již jedenáctý, Lukáš Evžen Martinec, který obrodu baziliky i starobrněnského kláštera pojal velkolepě, v celé šíři. Jeho neúnavným úsilím, pracovitostí jeho přátel a farníků, díky dobrovolným příspěvkům věřících a některých šlechetných lidí bylo možno realizovat obnovu starobrněnské baziliky Nanebevzetí Panny Marie, která se tak stala nejkrásnějším chrámem nejen v Brně, ale široko daleko i za hranice této moravské metropole."