Rod Martinců ze mlýna u Pozlovic

Tyto informace byly získány od zkušenějšího kolegy p. Martince (lesníka) z mlynářské větve.

Mapa míst patřící pod Faru Pozlovice (zdroj: mapy.cz)

Pamětní deska umístěná v prostoru mlýna č.p. 71 popisuje, že mlýn byl založen panstvem v roce 1130. První doložená zmínka o rodu Martinců je v matrice Fary Pozlovské z roku 1641. V době, kdy se začaly v kraji matriky psát. K Pozlovské faře tehdy patřily tyto vesnice:

• Pozlovice,
• Sehradice,
• Dolní a Horní Lhota,
• Provodov,
• Ludkovice,
• Luhačovice,
• Řetechov,
• Podhradí,
• Kladná Žilín,
• v určitém období i Přečkovice a Březůvky.

V roce 1784 vznikly nové farní úřady:

• Luhačovice,
• Horní Lhota a Provodov.

Jak popisuje kniha narozených Fary Pozlovské se v roce 1641 narodil Martinu Martinců ze Mlýna a jeho ženě Kateřině syn Mikuláš, v témže roce se Martinu Martinců a jeho ženě Ludmile narodil syn Jan, ten má však místo narození uvedeny sousední Sehradice.

Mikuláš Martinec (1641-1696) se narodil na podzim 1641 a stihl být tak těsně zachycen v dochovaných nejstarších písemných záznamech. Jeho otcem byl Martin uváděný v té době ještě jako Mlynář a matkou Kateřina. Místem narození bylo "ze Mlýna", což se později u jeho dětí už mění na "z Martincového Mlýna" Mikuláš se v roce 1666 oženil s Kateřinou (1643?-1688) - dcerou nebožtíka Jana Mikulášského z Luhačovic. Mikuláš s Kateřinou měli nejdříve dceru Kateřinu (1668), dítě bez dochovaného jména v záznamech (1670), dceru Dorotu (1674), dceru Markétu (1674). V roce 1668 Kateřina zemřela pravděpodobně při porodu syna Václava, který umírá pár týdnů po ní.
(oveřit druhou manželku V roce 1693 se jim narodil syn Martin).

Dle urbáře z roku 1664 - v Panství Luhačovice jsou v Pozlovicích jmenovány čtyři mlýny:

• Dobeše Sedláře,
• Vaška Skřivánka,
• Jirky Sedláře a
• Martincův.

Před rokem 1600 mlýn Jiříka Ščasnického o dvou kolech, mlýn Křapodole o jednom kole a nadto Blaha Jakubců držel louku, kterou mu dal Burian Tetour z Tetova ke stavbě mlýna.

Další údaje jsou na pamětní desce, kterou dal zhotovit Karel Martinec mlynář, syn Josefa, jsou naprosto přesné. Roku 1670 byl jmenován mlýn při Lánské vizitaci. Potom v Tereziánském katastru roku 1754 a taktéž Josefínském v roce 1789. V roce 1828, kdy byl vyrpacován tzv. stabilní katastr přesnější metodou (triangulací), při němž hlavním bodem byl kostel sv. Štěpána ve Vídni, proto se nazývá Svatoštěpánská. Mapy byly vyhotoveny v měřítku 1:2880 a jsou dochovány. Zděné budovy jsou zakresleny červeně, dřevěné žlutě. Na lesnické mapě panství Luhačovice z r. 1785 jsou mlýny Pozlovské zakresleny v měřítku 1:115000.

Martincův mlýn, Pozlovice č. 71 (zdroj: mapy.cz)

Tyto informace nejsou doposud nezávisle ověřeny, pokud máte kdokoliv doplnění a nebo jen fotografie, jsou vítány.

Martinec ve Švejkovi

Příjmení Martinec se objevuje i ve slavné knize Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921-1923):

Poté, co je zjištěno, že Švejk je Čech, je na něj pohlíženo jako na zběha a polní soud ho odsoudí k smrti. Duchovní útěchu před popravou mu má poskytnout polní kurát Martinec, původně skutečně nábožensky založený muž, který stykem s opilými důstojníky postupně mravně upadá, což si nepřestává v skrytu duše neustále vyčítat. Švejk jej však považuje za dalšího vězně a svými proslovy jej tak vyděsí, že Martinec z cely prchne na důstojnický večírek, kde se zpije do bezvědomí „s přesvědčením, že se hraje o jeho duši a on sám že je mučedníkem“.

Nakonec se vše vysvětlí a Švejk se opět ocitne u své marškumpanie.

Zdroj: wikipedia

Původ příjmení Martinec

Příjmení se začala ustalovat až v 18. století za Marie Terezie v rámci reforem společně s číslem popisným domů. Příjmení Martinec mohlo vzniknout jedním ze dvou způsobů:

1. jako zdrobnělina křestního jména Martin ... Martinec = postaru Martínek nebo
   
2. jako rodové jméno ... Martinec = syn Martina.

Podrobněji v příspěvku:

• Pozlovský občasník II/06

Formy příjmení a možné zahraniční přepisy:

• Martinich (Chorvatsko)
• Martinic (Chorvatsko)
• Martinetz (Něměcko)
• Martinez (Španělsko)
• Martinson (Švédsko)
• Martins (Anglicky)
  
• Martin (Anglicky)

Původ jména Martin [latinsky] - zasvěcený bohu Martovi (římský bůh války).

Starobrněnský opat

Začátkem února mě kontaktovala redaktorka Lenka Brodecká, která pro nakladatelství Vakát, připravuje publikaci k padesátým narozeninám opata starobrněnského kláštera Ing. ThDr. Lukáše Evžena Martince. Bude se jednat životopisný medailon. Příbuznost s otcem opatem není sice vyloučena, jednalo by se však o příbuznost velmi vzdálenou. Jeho osoba je spojena s Pozlovickou farnosti a už se těším na připravovanou publikaci, která může poskytnout zajímavé historické informace.

Nejvýznamnější osobností spojenou s klášterem je jeho opat (od roku 1868) Gregor Johann Mendel. Více na wikipedia.

Citace ze stránek Opatství svatého Tomáše na Starém Brně:

"Novým mezníkem v dějinách kláštera se stal rok 1989 (pád komunistické totality), který přinesl zásadní obrat avizovaný řadou aktivit na půdě augustiniánského kláštera a baziliky na Starém Brně. Jeho opat, v pořadí desátý, Tomáš Josef Martinec byl u zrodu nové obrody řádu. Ta představovala významnou roli při oživení tradice starobrněnských augustiniánů. Mimo jiné došlo v té době k povýšení starobrněského chrámu na BAZILICU MINOR."

"Jeho pokračovatelem se stal současný opat, v pořadí již jedenáctý, Lukáš Evžen Martinec, který obrodu baziliky i starobrněnského kláštera pojal velkolepě, v celé šíři. Jeho neúnavným úsilím, pracovitostí jeho přátel a farníků, díky dobrovolným příspěvkům věřících a některých šlechetných lidí bylo možno realizovat obnovu starobrněnské baziliky Nanebevzetí Panny Marie, která se tak stala nejkrásnějším chrámem nejen v Brně, ale široko daleko i za hranice této moravské metropole."