 |
| Pamětní kámen u Martincova mlýna v Pozlovicích (zdroj: Luhacovice 2010) |
Historické prameny z 11. a 12. století dokládají, že území dnešního Luhačovicka vlastnila církev. Českou kolonizaci zde tenkrát podporovali olomoučtí biskupové. [Jančář, 2009]
Ještě na přelomu 11. a 12. století však patřila část Moravy v okolí Uherského Hradiště, Uherského Brodu a Strážnice k Uhrám. [Wikipedia]
První zmínky o Uherském Brodu pocházejí z roku 1140 jako osada Brod či Na brodě, byl zde totiž brod přes řeku Olšavu při hranicích tehdejší Lucké provincie. [Wikipedia]
Lucká provincie (latinsky Provincia Lucensis) je historické území na pomezí Moravy a Uher, o které v době 11. až 13. století vedl spory Přemyslovský stát s Uherským královstvím. Rozkládala se v okolí pohoří Bílé Karpaty a její hranice tvořil dolní tok řeky Moravy a řeka Olšava na straně moravské a řeka Váh a pohoří Malé Karpaty na straně uherské. Toto území bylo definitivně připojeno k českým zemím teprve na přelomu 12. a 13. století. O přítomnosti uherské hranice v této oblasti svědčí vznik opevněné hraniční osady Uherský Brod – původně „Brod při hranicích uherských“ – na řece Olšavě (od kterého přídomek „uherský“ později převzalo také Uherské Hradiště a Uherský Ostroh). V Uherském Brodě a Kunovicích stály přemyslovské celnice a vedly odtud obchodní cesty dále do Uher. [Wikipedia]
Na Sever od Olšavy, kam patřilo Luhačovicko už mohlo být české území
Štěpán II. Uherský (1101 – 1. března 1131) byl uherským[1] králem v letech 1116 až 1131. Obě manželství Štěpána II. byla bezdětná, proto po jeho smrti usedl na trůn jeho bratranec, syn chorvatského krále a nitranského knížete Álmoše.[Wikipedia]
Almoš Chorvatský/Arpádovský (asi 1074/1075 - 1127/1129) byl uherským princem, od roku 1084 chorvatským vévodou a následně v letech 1091 až 1093 chorvatským králem. Almoš byl také posledním nitranským knížetem. [Wikipedia]
Adleyta Uherská (1105/7 – 15. září 1140) nebo také Adléta, byla manželka Soběslava I. a česká kněžna. Dcera nitranského knížete a uherského prince Almoše a Předslavy Kyjevské se za Soběslava vdala roku 1123. Soběslavovi bylo v té době snad kolem třiceti a Adlétě mezi 15 a 20 lety. Během sedmnácti let manželství uherská princezna knížeti porodila pět dětí. [Wikipedia]
Vyvstává otázka jaké bylo věno Adleyty a jaké měla vazby k Chorvatsku?
Jindřich Zdík (asi 1083 – červen 1150, Olomouc) byl významný moravský duchovní, politik a diplomat. 1126 –1150 olomouckým biskupem. [Wikipedia]
Středověký vodní mlýn je starověký vynález z orientu, na našem území se zřejmě objevil už v 11. století. První spolehlivá zpráva o existenci mlýnu v Čechách se týká Únětic a sahá k r. 1125. Vodní kolo bylo revoluční novinkou techniky, neboť dovolilo konečně zapřáhnout jinou než lidskou nebo zvířecí sílu. Mlýny na potocích a řekách počaly pracovat nejméně stonásobně účiněji než ruční rotační žentoury. [Hora, 1985:s241]
Chronologie:
- 1109: Tažení českého knížete Svatopluka proti Nitře a Polsku. Sice se nepodařilo dobýt Nitranský hrad, ale kořist byla i tak vysoká.
- 1116: Bitva na Moravsko-Uherské hranici (na řece Olšavě asi poblíž Dolního Němčí). Dne 13.května 1116 se sešlo vojsko knížete Vladislava k rokování s novým uherským králem Štěpánem. Uhři však dosti nešťastně předsunuli své žoldnéřské oddíly, což si české vojsko vysvětilo jako přípravy k útoku. Proto je předešli a sami zaútočili. První útok však nebyl úspěšný. Až následný obchvat hlavních sil vedený proti uherskému táboru, kde na střetnutí nebyl nikdo připraven, byl úspěšný.
- 1123: sňatek Soběslava I. a Adleyty Uherské.
- 1130: založen Martincův mlýn.
- 1131: Biskupice jako manský statek biskupství olomouckého, náležely již r. 1131 kostelu spytihněvskému.
- 1141: Poprvé se jméno obce Velký Ořechov v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141, ve které jsou vyjmenovány církevní majetky na Moravě. Tehdy patřila osada arcijáhenskému kostelu ve Spytihněvi.
- 1257: nejstarší písemná zmínka o obci Pozlovice - Pozlovicensem (Codex diplomaticus Moraviae IV, s. 253).
- 1260: K zániku Lucké provincie připojením jejího území k českému státu došlo v návaznosti na porážku Bély IV. Přemyslem Otakarem II. 12. července 1260 v bitvě u Kressenbrunnu po tzv. kumánských válkách.
Literatura:
Jančář, A. Luhačovice / průvodce městem, lázněmi a blízkým okolím. Městský dům kultury Elektra, 2009. ISBN 978-80-254-6103-7.
Hora, P. Toulky českou minulostí 1. Práce, 1985, 1. vydání. 280 s. ISBN 24-052-85.
23668554