středa 18. června 2008
Kniha o příjmení Martinec
Asi největší genealogický server na internetu Ancestry.com připravil zajímavou knížku, kterou jsem si hned objednal přes Amazon.com. V rámci projektu mapování historie příjmení připravili publikace ke 300tis. různých příjmení. Jsem hodně zvědavý jak bude kniha The Martinec Name in History vypadat, četl jsem dvě recenze ke jménu Martin, a ty vyzněly velice dobře.
pondělí 16. června 2008
Narodila se Nikol Martincová
Dne 16.6. 2008 v 9:38 se ve Zlíně narodila Nikol Martincová.
Otec: Petr Martinec (1981)
Matka: Martina Martincová (1983, Nováková)
Fotografie a více informaci na: http://nikol.martincova.cz
Otec: Petr Martinec (1981)
Matka: Martina Martincová (1983, Nováková)
Fotografie a více informaci na: http://nikol.martincova.cz
úterý 10. června 2008
Klan Jasmína (Mt-GenoGraf)
Jelikož jsem byl zvědavý mimo svůj paternitní původ i na mateřskou větev svého rodokmenu, nechal jsem si udělat Mt-GenoGraf. Výsledkem testu bylo zařazení do klanu Jasmína.
Oxfordský genetik Bryan Sykes objevil na přelomu tisíciletí, jak z lidské DNA vyčíst nepřerušené genetické spojení každého člověka s jeho pradávnými předky. Sykes zjistil, že 95 procent obyvatel Evropy nese znaky společné sedmi ženám, o nichž logicky usoudil, že musí být „pramatkami“. Zavedl pro ně vtipné označení „sedm dcer Eviných“. A protože uměl psát o vědeckých objevech populárně, z původního jednopísmenného vědeckého označení klanů odvodil křestní jména. Tak vstoupily do populární vědy Uršula, Xenie, Helena, Velda, Tara, Kateřina a Jasmína. Staly se z nich živé bytosti, přestože stáří jednotlivých klanů se pohybuje od 10 do 65 tisíc let. Výzkum postupně přidal několik dalších, méně zastoupených pramatek - těm zůstaly jenom jednopísmenné názvy W, N, C a D - ale základní představy o původních maternálních klanech to nezměnilo.
Jasmína je pramatkou přibližně u deseti procent populace a je tak po Heleně (42%), Uršule (18%) a Taře (13%), čtvrtým nejčetnějším klanem v Česku. Pochází z Blízkého východu a v počátcích to měla o něco jednodušší než ostatní pramatky. Dnes je klan Jasmína rozprostřen všude podél cest, kterými dorazili první zemědělci do Evropy, tedy v Bulharsku, Rusku, Turecku, Rakousku, Německu i Británii. Jasmíny mají sklony k dlouhověkosti a je u nich výrazně nižší pravděpodobnost, že budou postiženy Parkinsonovou chorobou.
zdroj:
Eviny dcery v Česku, MF Dnes, [cit. 14.5.2008, online]
Oxfordský genetik Bryan Sykes objevil na přelomu tisíciletí, jak z lidské DNA vyčíst nepřerušené genetické spojení každého člověka s jeho pradávnými předky. Sykes zjistil, že 95 procent obyvatel Evropy nese znaky společné sedmi ženám, o nichž logicky usoudil, že musí být „pramatkami“. Zavedl pro ně vtipné označení „sedm dcer Eviných“. A protože uměl psát o vědeckých objevech populárně, z původního jednopísmenného vědeckého označení klanů odvodil křestní jména. Tak vstoupily do populární vědy Uršula, Xenie, Helena, Velda, Tara, Kateřina a Jasmína. Staly se z nich živé bytosti, přestože stáří jednotlivých klanů se pohybuje od 10 do 65 tisíc let. Výzkum postupně přidal několik dalších, méně zastoupených pramatek - těm zůstaly jenom jednopísmenné názvy W, N, C a D - ale základní představy o původních maternálních klanech to nezměnilo.
Jasmína je pramatkou přibližně u deseti procent populace a je tak po Heleně (42%), Uršule (18%) a Taře (13%), čtvrtým nejčetnějším klanem v Česku. Pochází z Blízkého východu a v počátcích to měla o něco jednodušší než ostatní pramatky. Dnes je klan Jasmína rozprostřen všude podél cest, kterými dorazili první zemědělci do Evropy, tedy v Bulharsku, Rusku, Turecku, Rakousku, Německu i Británii. Jasmíny mají sklony k dlouhověkosti a je u nich výrazně nižší pravděpodobnost, že budou postiženy Parkinsonovou chorobou.
zdroj:
Eviny dcery v Česku, MF Dnes, [cit. 14.5.2008, online]
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)