1.7.1764 Joannes; rodiče: Joannes Martinec, Catharina Pozlowicio; kmotři: Jan Kopečný, Marianna uxor ejus Molitor Pozlowicy (original v archivu)S přečtením musím poděkovat "Jan" a "ozana" na Genealogickém fóru.
úterý 29. května 2012
Jan Martinec (1764 - ?)
Jan Martinec se narodil 1. července 1764 za vlády Marie Terezie. Otec se jmenoval Jan Martinec a matka Kateřina (rodné příjmení musím zjistit). Za kmotra mu byli mlynář Jan Kopečný se ženou Marií z Pozlovic.
1.7.1764 Joannes; rodiče: Joannes Martinec, Catharina Pozlowicio; kmotři: Jan Kopečný, Marianna uxor ejus Molitor Pozlowicy (original v archivu)
S přečtením musím poděkovat "Jan" a "ozana" na Genealogickém fóru.
1.7.1764 Joannes; rodiče: Joannes Martinec, Catharina Pozlowicio; kmotři: Jan Kopečný, Marianna uxor ejus Molitor Pozlowicy (original v archivu)S přečtením musím poděkovat "Jan" a "ozana" na Genealogickém fóru.
pondělí 28. května 2012
Srovnávací tabulka školní předlohy
Pokud potřebujete v matrikách rozluštit zápisy, které jsou často psané latinsky nebo německy, hodí se srovnávací tabulka psacího písma. Proto jsem si nascanoval z knihy Cesta k rodinným kořenům podobu písem, jak byly učeny v letech 1775 - 1905.
Velká písmena
Malá písmena
zdroj: Peterka, J. Cesta k rodinným kořenům aneb Prakticá příručka občanské genealogie. Libri, s.r.o., Praha: 2006. ISBN 80-7277-307-0.
Velká písmena
Malá písmena
zdroj: Peterka, J. Cesta k rodinným kořenům aneb Prakticá příručka občanské genealogie. Libri, s.r.o., Praha: 2006. ISBN 80-7277-307-0.
sobota 31. července 2010
Rok 1130 a kamenná deska
V tomto příspěvku se pokusím nastínit dobu roku 1130, kdy měl být založen mlýn na říčce Šťávnici (Luhačovický potok), který nese označení Martincův. Na příspěvku se pracuje ...
Historické prameny z 11. a 12. století dokládají, že území dnešního Luhačovicka vlastnila církev. Českou kolonizaci zde tenkrát podporovali olomoučtí biskupové. [Jančář, 2009]
Ještě na přelomu 11. a 12. století však patřila část Moravy v okolí Uherského Hradiště, Uherského Brodu a Strážnice k Uhrám. [Wikipedia]
První zmínky o Uherském Brodu pocházejí z roku 1140 jako osada Brod či Na brodě, byl zde totiž brod přes řeku Olšavu při hranicích tehdejší Lucké provincie. [Wikipedia]
Lucká provincie (latinsky Provincia Lucensis) je historické území na pomezí Moravy a Uher, o které v době 11. až 13. století vedl spory Přemyslovský stát s Uherským královstvím. Rozkládala se v okolí pohoří Bílé Karpaty a její hranice tvořil dolní tok řeky Moravy a řeka Olšava na straně moravské a řeka Váh a pohoří Malé Karpaty na straně uherské. Toto území bylo definitivně připojeno k českým zemím teprve na přelomu 12. a 13. století. O přítomnosti uherské hranice v této oblasti svědčí vznik opevněné hraniční osady Uherský Brod – původně „Brod při hranicích uherských“ – na řece Olšavě (od kterého přídomek „uherský“ později převzalo také Uherské Hradiště a Uherský Ostroh). V Uherském Brodě a Kunovicích stály přemyslovské celnice a vedly odtud obchodní cesty dále do Uher. [Wikipedia]
Na Sever od Olšavy, kam patřilo Luhačovicko už mohlo být české území
Štěpán II. Uherský (1101 – 1. března 1131) byl uherským[1] králem v letech 1116 až 1131. Obě manželství Štěpána II. byla bezdětná, proto po jeho smrti usedl na trůn jeho bratranec, syn chorvatského krále a nitranského knížete Álmoše.[Wikipedia]
Almoš Chorvatský/Arpádovský (asi 1074/1075 - 1127/1129) byl uherským princem, od roku 1084 chorvatským vévodou a následně v letech 1091 až 1093 chorvatským králem. Almoš byl také posledním nitranským knížetem. [Wikipedia]
Vyvstává otázka jaké bylo věno Adleyty a jaké měla vazby k Chorvatsku?
Jindřich Zdík (asi 1083 – červen 1150, Olomouc) byl významný moravský duchovní, politik a diplomat. 1126 –1150 olomouckým biskupem. [Wikipedia]
Středověký vodní mlýn je starověký vynález z orientu, na našem území se zřejmě objevil už v 11. století. První spolehlivá zpráva o existenci mlýnu v Čechách se týká Únětic a sahá k r. 1125. Vodní kolo bylo revoluční novinkou techniky, neboť dovolilo konečně zapřáhnout jinou než lidskou nebo zvířecí sílu. Mlýny na potocích a řekách počaly pracovat nejméně stonásobně účiněji než ruční rotační žentoury. [Hora, 1985:s241]
Chronologie:
Literatura:
Jančář, A. Luhačovice / průvodce městem, lázněmi a blízkým okolím. Městský dům kultury Elektra, 2009. ISBN 978-80-254-6103-7.
Hora, P. Toulky českou minulostí 1. Práce, 1985, 1. vydání. 280 s. ISBN 24-052-85.
 |
| Pamětní kámen u Martincova mlýna v Pozlovicích (zdroj: Luhacovice 2010) |
Historické prameny z 11. a 12. století dokládají, že území dnešního Luhačovicka vlastnila církev. Českou kolonizaci zde tenkrát podporovali olomoučtí biskupové. [Jančář, 2009]
Ještě na přelomu 11. a 12. století však patřila část Moravy v okolí Uherského Hradiště, Uherského Brodu a Strážnice k Uhrám. [Wikipedia]
První zmínky o Uherském Brodu pocházejí z roku 1140 jako osada Brod či Na brodě, byl zde totiž brod přes řeku Olšavu při hranicích tehdejší Lucké provincie. [Wikipedia]
Lucká provincie (latinsky Provincia Lucensis) je historické území na pomezí Moravy a Uher, o které v době 11. až 13. století vedl spory Přemyslovský stát s Uherským královstvím. Rozkládala se v okolí pohoří Bílé Karpaty a její hranice tvořil dolní tok řeky Moravy a řeka Olšava na straně moravské a řeka Váh a pohoří Malé Karpaty na straně uherské. Toto území bylo definitivně připojeno k českým zemím teprve na přelomu 12. a 13. století. O přítomnosti uherské hranice v této oblasti svědčí vznik opevněné hraniční osady Uherský Brod – původně „Brod při hranicích uherských“ – na řece Olšavě (od kterého přídomek „uherský“ později převzalo také Uherské Hradiště a Uherský Ostroh). V Uherském Brodě a Kunovicích stály přemyslovské celnice a vedly odtud obchodní cesty dále do Uher. [Wikipedia]
Na Sever od Olšavy, kam patřilo Luhačovicko už mohlo být české území
Štěpán II. Uherský (1101 – 1. března 1131) byl uherským[1] králem v letech 1116 až 1131. Obě manželství Štěpána II. byla bezdětná, proto po jeho smrti usedl na trůn jeho bratranec, syn chorvatského krále a nitranského knížete Álmoše.[Wikipedia]
Almoš Chorvatský/Arpádovský (asi 1074/1075 - 1127/1129) byl uherským princem, od roku 1084 chorvatským vévodou a následně v letech 1091 až 1093 chorvatským králem. Almoš byl také posledním nitranským knížetem. [Wikipedia]
Adleyta Uherská (1105/7 – 15. září 1140) nebo také Adléta, byla manželka Soběslava I. a česká kněžna. Dcera nitranského knížete a uherského prince Almoše a Předslavy Kyjevské se za Soběslava vdala roku 1123. Soběslavovi bylo v té době snad kolem třiceti a Adlétě mezi 15 a 20 lety. Během sedmnácti let manželství uherská princezna knížeti porodila pět dětí. [Wikipedia]
Vyvstává otázka jaké bylo věno Adleyty a jaké měla vazby k Chorvatsku?
Jindřich Zdík (asi 1083 – červen 1150, Olomouc) byl významný moravský duchovní, politik a diplomat. 1126 –1150 olomouckým biskupem. [Wikipedia]
Středověký vodní mlýn je starověký vynález z orientu, na našem území se zřejmě objevil už v 11. století. První spolehlivá zpráva o existenci mlýnu v Čechách se týká Únětic a sahá k r. 1125. Vodní kolo bylo revoluční novinkou techniky, neboť dovolilo konečně zapřáhnout jinou než lidskou nebo zvířecí sílu. Mlýny na potocích a řekách počaly pracovat nejméně stonásobně účiněji než ruční rotační žentoury. [Hora, 1985:s241]
Chronologie:
- 1109: Tažení českého knížete Svatopluka proti Nitře a Polsku. Sice se nepodařilo dobýt Nitranský hrad, ale kořist byla i tak vysoká.
- 1116: Bitva na Moravsko-Uherské hranici (na řece Olšavě asi poblíž Dolního Němčí). Dne 13.května 1116 se sešlo vojsko knížete Vladislava k rokování s novým uherským králem Štěpánem. Uhři však dosti nešťastně předsunuli své žoldnéřské oddíly, což si české vojsko vysvětilo jako přípravy k útoku. Proto je předešli a sami zaútočili. První útok však nebyl úspěšný. Až následný obchvat hlavních sil vedený proti uherskému táboru, kde na střetnutí nebyl nikdo připraven, byl úspěšný.
- 1123: sňatek Soběslava I. a Adleyty Uherské.
- 1130: založen Martincův mlýn.
- 1131: Biskupice jako manský statek biskupství olomouckého, náležely již r. 1131 kostelu spytihněvskému.
- 1141: Poprvé se jméno obce Velký Ořechov v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141, ve které jsou vyjmenovány církevní majetky na Moravě. Tehdy patřila osada arcijáhenskému kostelu ve Spytihněvi.
- 1257: nejstarší písemná zmínka o obci Pozlovice - Pozlovicensem (Codex diplomaticus Moraviae IV, s. 253).
- 1260: K zániku Lucké provincie připojením jejího území k českému státu došlo v návaznosti na porážku Bély IV. Přemyslem Otakarem II. 12. července 1260 v bitvě u Kressenbrunnu po tzv. kumánských válkách.
Literatura:
Jančář, A. Luhačovice / průvodce městem, lázněmi a blízkým okolím. Městský dům kultury Elektra, 2009. ISBN 978-80-254-6103-7.
Hora, P. Toulky českou minulostí 1. Práce, 1985, 1. vydání. 280 s. ISBN 24-052-85.
pátek 9. července 2010
Jakub Martinec 2010
Jakub Martinec se narodil 8.7. 2010 v 12:10 ve Zlíně.
Hmotnost 3600 g, výška 52 cm.
otec: Petr Martinec (1981)
matka: Martina Martincová (1983)
sestra: Nikol Martincová (2008)
Jakub Martinec, porodnice Zlín.
Linie po meči:
Hmotnost 3600 g, výška 52 cm.
otec: Petr Martinec (1981)
matka: Martina Martincová (1983)
sestra: Nikol Martincová (2008)
Jakub Martinec, porodnice Zlín.
Linie po meči:
- Jakub Martinec (2010)
- Petr Martinec (1981)
- Rostislav Martinec (1956)
- Rostislav Martinec (1926-1993)
- Alois Martinec (1900-1942)
- Josef Martinec (1862-1927)
- František Martinec (1839-??)
- Filip Martinec (1806-??)
- Jan Martinec (?1764?-??)
středa 6. ledna 2010
neděle 22. listopadu 2009
Rod Martinců ze mlýna u Pozlovic
Tyto informace byly získány od zkušenějšího kolegy p. Martince (lesníka) z mlynářské větve.
Pamětní deska umístěná v prostoru mlýna č.p. 71 popisuje, že mlýn byl založen panstvem v roce 1130. První doložená zmínka o rodu Martinců je v matrice Fary Pozlovské z roku 1641. V době, kdy se začaly v kraji matriky psát. K Pozlovské faře tehdy patřily tyto vesnice:
Mikuláš Martinec (1641-1696) se narodil na podzim 1641 a stihl být tak těsně zachycen v dochovaných nejstarších písemných záznamech. Jeho otcem byl Martin uváděný v té době ještě jako Mlynář a matkou Kateřina. Místem narození bylo "ze Mlýna", což se později u jeho dětí už mění na "z Martincového Mlýna" Mikuláš se v roce 1666 oženil s Kateřinou (1643?-1688) - dcerou nebožtíka Jana Mikulášského z Luhačovic. Mikuláš s Kateřinou měli nejdříve dceru Kateřinu (1668), dítě bez dochovaného jména v záznamech (1670), dceru Dorotu (1674), dceru Markétu (1674). V roce 1668 Kateřina zemřela pravděpodobně při porodu syna Václava, který umírá pár týdnů po ní.
(oveřit druhou manželku V roce 1693 se jim narodil syn Martin).
Dle urbáře z roku 1664 - v Panství Luhačovice jsou v Pozlovicích jmenovány čtyři mlýny:
Další údaje jsou na pamětní desce, kterou dal zhotovit Karel Martinec mlynář, syn Josefa, jsou naprosto přesné. Roku 1670 byl jmenován mlýn při Lánské vizitaci. Potom v Tereziánském katastru roku 1754 a taktéž Josefínském v roce 1789. V roce 1828, kdy byl vyrpacován tzv. stabilní katastr přesnější metodou (triangulací), při němž hlavním bodem byl kostel sv. Štěpána ve Vídni, proto se nazývá Svatoštěpánská. Mapy byly vyhotoveny v měřítku 1:2880 a jsou dochovány. Zděné budovy jsou zakresleny červeně, dřevěné žlutě. Na lesnické mapě panství Luhačovice z r. 1785 jsou mlýny Pozlovské zakresleny v měřítku 1:115000.
Tyto informace nejsou doposud nezávisle ověřeny, pokud máte kdokoliv doplnění a nebo jen fotografie, jsou vítány.
Pamětní deska umístěná v prostoru mlýna č.p. 71 popisuje, že mlýn byl založen panstvem v roce 1130. První doložená zmínka o rodu Martinců je v matrice Fary Pozlovské z roku 1641. V době, kdy se začaly v kraji matriky psát. K Pozlovské faře tehdy patřily tyto vesnice:
- Pozlovice,
- Sehradice,
- Dolní a Horní Lhota,
- Provodov,
- Ludkovice,
- Luhačovice,
- Řetechov,
- Podhradí,
- Kladná Žilín,
- v určitém období i Přečkovice a Březůvky.
- Luhačovice,
- Horní Lhota a Provodov.
Mikuláš Martinec (1641-1696) se narodil na podzim 1641 a stihl být tak těsně zachycen v dochovaných nejstarších písemných záznamech. Jeho otcem byl Martin uváděný v té době ještě jako Mlynář a matkou Kateřina. Místem narození bylo "ze Mlýna", což se později u jeho dětí už mění na "z Martincového Mlýna" Mikuláš se v roce 1666 oženil s Kateřinou (1643?-1688) - dcerou nebožtíka Jana Mikulášského z Luhačovic. Mikuláš s Kateřinou měli nejdříve dceru Kateřinu (1668), dítě bez dochovaného jména v záznamech (1670), dceru Dorotu (1674), dceru Markétu (1674). V roce 1668 Kateřina zemřela pravděpodobně při porodu syna Václava, který umírá pár týdnů po ní.
(oveřit druhou manželku V roce 1693 se jim narodil syn Martin).
Dle urbáře z roku 1664 - v Panství Luhačovice jsou v Pozlovicích jmenovány čtyři mlýny:
- Dobeše Sedláře,
- Vaška Skřivánka,
- Jirky Sedláře a
- Martincův.
Další údaje jsou na pamětní desce, kterou dal zhotovit Karel Martinec mlynář, syn Josefa, jsou naprosto přesné. Roku 1670 byl jmenován mlýn při Lánské vizitaci. Potom v Tereziánském katastru roku 1754 a taktéž Josefínském v roce 1789. V roce 1828, kdy byl vyrpacován tzv. stabilní katastr přesnější metodou (triangulací), při němž hlavním bodem byl kostel sv. Štěpána ve Vídni, proto se nazývá Svatoštěpánská. Mapy byly vyhotoveny v měřítku 1:2880 a jsou dochovány. Zděné budovy jsou zakresleny červeně, dřevěné žlutě. Na lesnické mapě panství Luhačovice z r. 1785 jsou mlýny Pozlovské zakresleny v měřítku 1:115000.
Tyto informace nejsou doposud nezávisle ověřeny, pokud máte kdokoliv doplnění a nebo jen fotografie, jsou vítány.
Projekt Martinec 17. století
Cíl projektu:
- Najít nejstaršího písemně zmíněného předka a prokázat jeho příbuznost.
- Provést genografický test dalších větví z Pozlovic (Luhačovic).
- Kniha narození fary Pozlovské rok 1705-1742 (? signatura 4540)
- Kniha narození fary Pozlovské rok 1743-1761 (signatura 4541)
neděle 14. září 2008
Martinec ve Švejkovi
Příjmení Martinec se objevuje i ve slavné knize Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921-1923):
Poté, co je zjištěno, že Švejk je Čech, je na něj pohlíženo jako na zběha a polní soud ho odsoudí k smrti. Duchovní útěchu před popravou mu má poskytnout polní kurát Martinec, původně skutečně nábožensky založený muž, který stykem s opilými důstojníky postupně mravně upadá, což si nepřestává v skrytu duše neustále vyčítat. Švejk jej však považuje za dalšího vězně a svými proslovy jej tak vyděsí, že Martinec z cely prchne na důstojnický večírek, kde se zpije do bezvědomí „s přesvědčením, že se hraje o jeho duši a on sám že je mučedníkem“.
Nakonec se vše vysvětlí a Švejk se opět ocitne u své marškumpanie.
Zdroj: wikipedia
Poté, co je zjištěno, že Švejk je Čech, je na něj pohlíženo jako na zběha a polní soud ho odsoudí k smrti. Duchovní útěchu před popravou mu má poskytnout polní kurát Martinec, původně skutečně nábožensky založený muž, který stykem s opilými důstojníky postupně mravně upadá, což si nepřestává v skrytu duše neustále vyčítat. Švejk jej však považuje za dalšího vězně a svými proslovy jej tak vyděsí, že Martinec z cely prchne na důstojnický večírek, kde se zpije do bezvědomí „s přesvědčením, že se hraje o jeho duši a on sám že je mučedníkem“.
Nakonec se vše vysvětlí a Švejk se opět ocitne u své marškumpanie.
Zdroj: wikipedia
pátek 12. září 2008
Public Profiler Worldnames and Martinec
I got a tip from my friend with Martinec surname living in Finland. You can search for the surname in public resources.
publicprofiler worldnames is a new service developed out of our previous research which mapped the geographic origin of names in Great Britain (www.nationaltrustnames.org.uk). This academic project was very successful, attracting millions of hits and a huge amount of press interest. This is only the start of what we think provides a unique insight into world migration flows.
The publicprofiler worldnames website utilises a range of new and up to date data sources to examine where in the world people with your surname are found. Additionally, we provide lots of interesting facts and figures about those people sharing your family name.
Statistics for Martinec surname in public sources (top 5):
Link: http://www.publicprofiler.org/worldnames/
Notice: I miss there Czech republic, Slovakia and Croatia. They should be ahead Slovenia.
publicprofiler worldnames is a new service developed out of our previous research which mapped the geographic origin of names in Great Britain (www.nationaltrustnames.org.uk). This academic project was very successful, attracting millions of hits and a huge amount of press interest. This is only the start of what we think provides a unique insight into world migration flows.
The publicprofiler worldnames website utilises a range of new and up to date data sources to examine where in the world people with your surname are found. Additionally, we provide lots of interesting facts and figures about those people sharing your family name.
Statistics for Martinec surname in public sources (top 5):
- SLOVENIA 110.2 per million
- AUSTRIA 9.92 per million
- SWEDEN 3.79 per million
- UNITED STATES 1.76 per million
- SWITZERLAND 1.28 per million
Link: http://www.publicprofiler.org/worldnames/
Notice: I miss there Czech republic, Slovakia and Croatia. They should be ahead Slovenia.
úterý 26. srpna 2008
Surname Martinec Meaning and Origin
Surname Martinec:
Personal name Martin:
Latin Martinus, a derivative of Mars, genitive Martis, the Roman god of fertinity and war, whose name may derive ultimately from a root mar 'gleam'.
Saint Martin of Tours (Latin: Martinus), (316/317, Savaria, Pannonia – November 8, 397, Candes, Gaul; buried November 11, 397, Candes, Gaul) was a bishop of Tours whose shrine became a famous stopping-point for pilgrims on the road to Santiago de Compostela. Around his name much legendary material accrued and he has become one of the most familiar and recognizable Roman Catholic saints. He is considered a spiritual bridge across Europe between France and Hungary.
Some of the accounts of his travels may have been interpolated into his vita to give credence to early sites of his cult. His life was recorded by a contemporary, the hagiographer Sulpicius Severus. He is a patron saint of France and of soldiers.
Literature:
- Czech and Slovak derivative of the personal name Martin
- Slovenian and Croatian diminutive or patronymic from the personal name Martin.
Personal name Martin:
Latin Martinus, a derivative of Mars, genitive Martis, the Roman god of fertinity and war, whose name may derive ultimately from a root mar 'gleam'.
Saint Martin of Tours (Latin: Martinus), (316/317, Savaria, Pannonia – November 8, 397, Candes, Gaul; buried November 11, 397, Candes, Gaul) was a bishop of Tours whose shrine became a famous stopping-point for pilgrims on the road to Santiago de Compostela. Around his name much legendary material accrued and he has become one of the most familiar and recognizable Roman Catholic saints. He is considered a spiritual bridge across Europe between France and Hungary.
Some of the accounts of his travels may have been interpolated into his vita to give credence to early sites of his cult. His life was recorded by a contemporary, the hagiographer Sulpicius Severus. He is a patron saint of France and of soldiers.
Literature:
- ancestry.com, Our Name in Hisotry: The Martinec Name in History, The Generations Network, Inc. 2007, www.ournameinhistory.com.
- wikipedia.org - Martin of Tours
pátek 15. srpna 2008
The Martinec Name in History
Tak jsem obdržel očekávanou knihu The Martinec Name in History z amazon.com. Na první pohled je jasné jak byla kniha dělána, stačilo udělat pár stran obecného tlacháni o historii USA a Anglie a doplnit to výsledky hledání na klíčové slovo Martinec v seznamech se kterými pracuje ancestry.com. Každopádně velice chytrý marketingový tah, dokonce i měl dost příznivých hodnocení, ale pravdu musím dát těm negativním.
Tak a teď co vlastně lze z necelých 50 stran získat:
- Původ jména Martinec je odvozen z křestního jména Martin, a to v Česku, Slovensku, Slovinsku a Chorvatsku.
- Ulice Martinec Drive se nachází v Peerlandu - Texas, USA.
- Počet imigrantu s příjmením Martinec bylo 42, za jaké je to období není uvedeno, ale jedná se asi o přelom 19. a 20. století, naprostá většina z území Rakouska-Uherska (Rakousko 10, Čechy 8, Maďarsko 6, Morava 5, Československo 1, atd.), záleží na tom, co nahlásili úředníkovy po příjezdu a jak to zapsal.
- Nejvíce Martincovi (79 záznamů) odplouvali do USA na lodích z Brém (43) a Hamburgu (10), dále pak z Francie a Nizozemí. Z českých jmen jsou uvedeny děti Marie Martinec (2 roky, narozena 11.4. 1913) a Rudolf Martinec (4 roky, narozen 1.6. 1891). Nic více opět v knize není, jen ještě Bela Martinec (2 roky a 8 měsíců, narozen 21.3. 1908), to bude zřejmě někdo z Maďarska.
- Nejvíce Martinců přijelo do USA na lodi Queen Mary, a to 9 z celkem z 45 záznamů.
- První imigranti z příjmením Martinec připlouvali do New Yourku, jediné české jméno je Marie Martinec, která přijela 1.6. 1891 z Hamburgu lodí Suevia.
- Nejpopulárnější jména dávaná v rodinách Martinec v 80. letech 19. století byla Elisabeth a Joe. Začátkem 20. století pak Mary a Mildred, ve 20. letech William a Evelyn, za války to byl Keneth a James, v 60. letech zas Lea a James.
- V roce 1880 byla ve městě Cuyahoga ve státu Ohio jedna domácnost nesoucí příjmení Martinec.
- Během první světové války bylo do americké armády povoláno 49 branců s příjmením Martinec. Narození v Čechách nebo na Moravě uvedlo 6, Rakousko pak 3. Nejvíce jich bylo 10 z města Cook ve státě Illinois. Ohaiská Cuyahoga přispěla jedním brancem.
- V roce 1920 bylo nejvíce rodin Martinec ve státech Texas (11) a Illinois (9). Celkem 112 se jich hlásilo k bílé rase, 2 byli dokonce bílí Mexičani a 2 Filipínci. 14 jich pak uvedlo místo narození Čechy a byli to jen běloši. 100% Martinců žilo v manželství a rozvodovost byla 0%. 15 rodin vlastnilo dům a 17 rodin platilo nájem.
- Během 2. světové války ve 4. vlně (27.4. 1942) bylo registrováno 7 Martinců, kteří se narodili v Československu (5) a Rakousku-Uhersku (2). Průměrný věk byl 54 let (rozptyl 49-60 let, jednalo se o staré muže).
- Všichni povolaní Martincové do 2. světové války byli vojíni, většina měla středoškolské vzdělání.
- V roce 2000 bylo v USA nejvíce rodin Martinec v: Texas (34), Pensylvania (19), Illinois (13), New York (13), Massachusetts (9). Nejvíce jich bylo v Houston (9 rodin).
- Nejčastější příčinou úmrtí bylo u Martinců mezi lety 1850-1880 stáří (9,23 %). V roce 2002 pak převládaly srdeční příhody (28,5 %) a rakovina (22,8).
- Nejvíce Martinců padlo ve 2. světové válce (3), v Koreii a Vietnamu pak vždy jen jeden Martinec.
- V roce 1851 žili v Anglii 3 Martincové v Middlesexu a 2 v Hertfordshire, z toho 3 řeny a 2 muži. V roce 1901 se v Kentu nacházeli 2 Martincové původem ze Španělska, obě to byly ženy
Zdroj:
ancestry.com, Our Name in Hisotry: The Martinec Name in History, The Generations Network, Inc. 2007, www.ournameinhistory.com.
středa 2. července 2008
Původ příjmení Martinec
Příjmení se začala ustalovat až v 18. století za Marie Terezie v rámci reforem společně s číslem popisným domů. Příjmení Martinec mohlo vzniknout jedním ze dvou způsobů:
Formy příjmení a možné zahraniční přepisy:
- jako zdrobnělina křestního jména Martin ... Martinec = postaru Martínek nebo
- jako rodové jméno ... Martinec = syn Martina.
Formy příjmení a možné zahraniční přepisy:
- Martinich (Chorvatsko)
- Martinic (Chorvatsko)
- Martinetz (Něměcko)
- Martinez (Španělsko)
- Martinson (Švédsko)
- Martins (Anglicky)
- Martin (Anglicky)
středa 18. června 2008
Kniha o příjmení Martinec
Asi největší genealogický server na internetu Ancestry.com připravil zajímavou knížku, kterou jsem si hned objednal přes Amazon.com. V rámci projektu mapování historie příjmení připravili publikace ke 300tis. různých příjmení. Jsem hodně zvědavý jak bude kniha The Martinec Name in History vypadat, četl jsem dvě recenze ke jménu Martin, a ty vyzněly velice dobře.
pondělí 16. června 2008
Narodila se Nikol Martincová
Dne 16.6. 2008 v 9:38 se ve Zlíně narodila Nikol Martincová.
Otec: Petr Martinec (1981)
Matka: Martina Martincová (1983, Nováková)
Fotografie a více informaci na: http://nikol.martincova.cz
Otec: Petr Martinec (1981)
Matka: Martina Martincová (1983, Nováková)
Fotografie a více informaci na: http://nikol.martincova.cz
úterý 10. června 2008
Klan Jasmína (Mt-GenoGraf)
Jelikož jsem byl zvědavý mimo svůj paternitní původ i na mateřskou větev svého rodokmenu, nechal jsem si udělat Mt-GenoGraf. Výsledkem testu bylo zařazení do klanu Jasmína.
Oxfordský genetik Bryan Sykes objevil na přelomu tisíciletí, jak z lidské DNA vyčíst nepřerušené genetické spojení každého člověka s jeho pradávnými předky. Sykes zjistil, že 95 procent obyvatel Evropy nese znaky společné sedmi ženám, o nichž logicky usoudil, že musí být „pramatkami“. Zavedl pro ně vtipné označení „sedm dcer Eviných“. A protože uměl psát o vědeckých objevech populárně, z původního jednopísmenného vědeckého označení klanů odvodil křestní jména. Tak vstoupily do populární vědy Uršula, Xenie, Helena, Velda, Tara, Kateřina a Jasmína. Staly se z nich živé bytosti, přestože stáří jednotlivých klanů se pohybuje od 10 do 65 tisíc let. Výzkum postupně přidal několik dalších, méně zastoupených pramatek - těm zůstaly jenom jednopísmenné názvy W, N, C a D - ale základní představy o původních maternálních klanech to nezměnilo.
Jasmína je pramatkou přibližně u deseti procent populace a je tak po Heleně (42%), Uršule (18%) a Taře (13%), čtvrtým nejčetnějším klanem v Česku. Pochází z Blízkého východu a v počátcích to měla o něco jednodušší než ostatní pramatky. Dnes je klan Jasmína rozprostřen všude podél cest, kterými dorazili první zemědělci do Evropy, tedy v Bulharsku, Rusku, Turecku, Rakousku, Německu i Británii. Jasmíny mají sklony k dlouhověkosti a je u nich výrazně nižší pravděpodobnost, že budou postiženy Parkinsonovou chorobou.
zdroj:
Eviny dcery v Česku, MF Dnes, [cit. 14.5.2008, online]
Oxfordský genetik Bryan Sykes objevil na přelomu tisíciletí, jak z lidské DNA vyčíst nepřerušené genetické spojení každého člověka s jeho pradávnými předky. Sykes zjistil, že 95 procent obyvatel Evropy nese znaky společné sedmi ženám, o nichž logicky usoudil, že musí být „pramatkami“. Zavedl pro ně vtipné označení „sedm dcer Eviných“. A protože uměl psát o vědeckých objevech populárně, z původního jednopísmenného vědeckého označení klanů odvodil křestní jména. Tak vstoupily do populární vědy Uršula, Xenie, Helena, Velda, Tara, Kateřina a Jasmína. Staly se z nich živé bytosti, přestože stáří jednotlivých klanů se pohybuje od 10 do 65 tisíc let. Výzkum postupně přidal několik dalších, méně zastoupených pramatek - těm zůstaly jenom jednopísmenné názvy W, N, C a D - ale základní představy o původních maternálních klanech to nezměnilo.
Jasmína je pramatkou přibližně u deseti procent populace a je tak po Heleně (42%), Uršule (18%) a Taře (13%), čtvrtým nejčetnějším klanem v Česku. Pochází z Blízkého východu a v počátcích to měla o něco jednodušší než ostatní pramatky. Dnes je klan Jasmína rozprostřen všude podél cest, kterými dorazili první zemědělci do Evropy, tedy v Bulharsku, Rusku, Turecku, Rakousku, Německu i Británii. Jasmíny mají sklony k dlouhověkosti a je u nich výrazně nižší pravděpodobnost, že budou postiženy Parkinsonovou chorobou.
zdroj:
Eviny dcery v Česku, MF Dnes, [cit. 14.5.2008, online]
neděle 16. března 2008
Františka Záhorovská (1843-1910)
příspěvek se bude upravovat ...
Podařilo se mi získat pravděpodobné pokračování rodokmenu přes babičku Aloise Martince (1900-1942) Františku Martincovou rozenou Záhorovskou, která se narodila v Řetechově 24.8.1843 a zemřela tamtéž 30.4. 1910.
pravděpodobný bratr: Jan Záhorovský se narodil 14.6.1836 v Řetechově
- manželka: Anna Kaláčová
-- syn: Josef Záhorovský, se narodil 15.8.1866 v Řetechově č.8, chalupník, rolník
--- syn (2. generace): Josef Záhorovský narodil se 23.9.1898 v Luhačovicích č.115, který se potom v polovině 30. let přestěhoval do Prahy, kde pracoval jako úředník
otec: František Záhorovský narozen 7.1.1803 v Pozlovicích č.27, bydlel pak v Řetechově a byl to čtvrtník a výměnkář, náboženství římskokatolické
matka: Mariana Záhorovská, rozená Bobíková z Podhradí
dědeček: Karel Záhorovský, chalupník
babička: Kateřina Hrabinová, dcera Jana Hrabiny
Za informace děkuji Ondrovi Šípovi z Prahy.
Podařilo se mi získat pravděpodobné pokračování rodokmenu přes babičku Aloise Martince (1900-1942) Františku Martincovou rozenou Záhorovskou, která se narodila v Řetechově 24.8.1843 a zemřela tamtéž 30.4. 1910.
pravděpodobný bratr: Jan Záhorovský se narodil 14.6.1836 v Řetechově
- manželka: Anna Kaláčová
-- syn: Josef Záhorovský, se narodil 15.8.1866 v Řetechově č.8, chalupník, rolník
--- syn (2. generace): Josef Záhorovský narodil se 23.9.1898 v Luhačovicích č.115, který se potom v polovině 30. let přestěhoval do Prahy, kde pracoval jako úředník
otec: František Záhorovský narozen 7.1.1803 v Pozlovicích č.27, bydlel pak v Řetechově a byl to čtvrtník a výměnkář, náboženství římskokatolické
matka: Mariana Záhorovská, rozená Bobíková z Podhradí
dědeček: Karel Záhorovský, chalupník
babička: Kateřina Hrabinová, dcera Jana Hrabiny
Za informace děkuji Ondrovi Šípovi z Prahy.
Česká národní genografická databáze
4. března byla spuštěna Česká národní genografická databáze. Provozuje ji Genomac, asi nejmedializovanější laboratoř provádějící testy DNA.
S mým testem je tam společný zatím jeden profil, tedy na 12 markerech je pravděpodobné, že máme společného předka do roku 1500.
S mým testem je tam společný zatím jeden profil, tedy na 12 markerech je pravděpodobné, že máme společného předka do roku 1500.
pátek 7. března 2008
Starobrněnský opat
Začátkem února mě kontaktovala redaktorka Lenka Brodecká, která pro nakladatelství Vakát, připravuje publikaci k padesátým narozeninám opata starobrněnského kláštera Ing. ThDr. Lukáše Evžena Martince. Bude se jednat životopisný medailon. Příbuznost s otcem opatem není sice vyloučena, jednalo by se však o příbuznost velmi vzdálenou. Jeho osoba je spojena s Pozlovickou farnosti a už se těším na připravovanou publikaci, která může poskytnout zajímavé historické informace.Nejvýznamnější osobností spojenou s klášterem je jeho opat (od roku 1868) Gregor Johann Mendel. Více na wikipedia.
Citace ze stránek Opatství svatého Tomáše na Starém Brně:
"Novým mezníkem v dějinách kláštera se stal rok 1989 (pád komunistické totality), který přinesl zásadní obrat avizovaný řadou aktivit na půdě augustiniánského kláštera a baziliky na Starém Brně. Jeho opat, v pořadí desátý, Tomáš Josef Martinec byl u zrodu nové obrody řádu. Ta představovala významnou roli při oživení tradice starobrněnských augustiniánů. Mimo jiné došlo v té době k povýšení starobrněského chrámu na BAZILICU MINOR."
"Jeho pokračovatelem se stal současný opat, v pořadí již jedenáctý, Lukáš Evžen Martinec, který obrodu baziliky i starobrněnského kláštera pojal velkolepě, v celé šíři. Jeho neúnavným úsilím, pracovitostí jeho přátel a farníků, díky dobrovolným příspěvkům věřících a některých šlechetných lidí bylo možno realizovat obnovu starobrněnské baziliky Nanebevzetí Panny Marie, která se tak stala nejkrásnějším chrámem nejen v Brně, ale široko daleko i za hranice této moravské metropole."
sobota 12. ledna 2008
Pozlovský občasník IV/07
Již v r. 1641 jsou v matrice i jména Gergela (rod prý na panství přivedli Serenyiové z Uher, stejně jako cikánské – romské rodiny) a Kocúr (ale to nebyl předek našeho posledního ponocného Stefana Koczura, ten se přistěhoval z Polska nebo Ukrajiny).
V matrikách najdeme již i jména Martinec, Mikulec, Mikulička, Sedlář, Tvarůžek, Zváhala aj., ale i Macháček, Slovák, Poláček aj. Jiná jména byla patrně jen přízvisky Spěvák (předzpěvák v kostele?), Pastyřík (obecní pastýř?), Bača, Bačák (pastýř ovcí?), Kramář Mikuláš, Kramářka Anna, Kuchařka Anna, Žebračka Anna, Rektorka Mandalena, Pocedník/Podsedník Pawel (patrně označení povolání, společenského postavení, velikosti majetku - podsedek).
zdroj: PhDr. Josef Kolařík, CSc., O jménech z nejstarší pozlovské matriky - pokračování, http://www.pozlovice.cz/data/obcastnik/zima_07.pdf
V matrikách najdeme již i jména Martinec, Mikulec, Mikulička, Sedlář, Tvarůžek, Zváhala aj., ale i Macháček, Slovák, Poláček aj. Jiná jména byla patrně jen přízvisky Spěvák (předzpěvák v kostele?), Pastyřík (obecní pastýř?), Bača, Bačák (pastýř ovcí?), Kramář Mikuláš, Kramářka Anna, Kuchařka Anna, Žebračka Anna, Rektorka Mandalena, Pocedník/Podsedník Pawel (patrně označení povolání, společenského postavení, velikosti majetku - podsedek).
zdroj: PhDr. Josef Kolařík, CSc., O jménech z nejstarší pozlovské matriky - pokračování, http://www.pozlovice.cz/data/obcastnik/zima_07.pdf
pondělí 26. listopadu 2007
Alois Martinec (1900-1942)
Alois Martinec se narodil 3.5. 1900 v Řetechově č.p. 23, pokřtěný Římský katolík a zemřel 18.6. 1942 ve Zlíně na následky (popáleniny) havárii kotle v elektrárně Baťových závodů.Pracoval jako cvičitel kočárových koní na zámku v Pohořelicích. Zámek v Pohořelicích byl od roku 1930 obýván rodinou Štenberků. Ve službě na zámku poznal prababičku Boženu Poláškovou (12.8. 1905 - 5.3. 1967), která tam pracovala jako služebná. Měli spolu dvě děti. Mého dědu Rostislava Martince (1.12. 1926 - 11.5. 1993) narozeného v Chrášťanech u Hulína a potom Vojtu Martincovou (17.9. 1941) narozenou již v Malenovicích.
Kvůli ztrátě otce pak nebyl můj děda Rostislav totálně nasazen v Německu.
Otec Aloise - Josef Martinec se narodil 27.7. 1862 v Řetechově a byl čtvtrník (drobný zemědělec),
Matka Aloise - Karolina Martincová za svobodna Valášková se narodila 14.5. 1864 v Pozlovicích,
Svatba se konala 3.8. 1886 (nevíme kde) - oddací list bude ve SOA v Brně.
Sourozenci, které jsme našli v matrice v Luhačovicích:
1.Jan Martinec (* 17.8. 1887 – † 15.12. 1889) ... 2 roky
2.Františka Martincová (* 23.12. 1893 – † 11.8. 1953) ... 59 let
3.Josef Martinec (* 7.12. 1891)
4.František Martinec (* 23.12. 1893 – † 28.4. 1912) ... 18 let
5.Anežka Martincová (* 12.11. 1896)
6.Marie Martincová (* 11.3. 1898)
7.Jan Martinec (* 2.7. 1902 – † 5.4. 1923) ... 20 let
8.Anastázie Martincová (* 19.12. 1904)
9.Anděla Martincová (* 26.10. 1909 – † 13.10. 1913) ... 3 roky
Z 9 sourozenců, 2 zemřeli v dětském věku a 2 pravděpodobně neměli ještě své rodiny než zemřeli. Zůstává tak 5 sourozenců, pravděpodobným dědicem byl Josef Martinec, který převzal dům a pole po otci. Zbývající dcery Anežka, Marie, Anastázie se mohli provdat mimo Řetechov.
Hledání ztěžuje neuvádění místa narození rodičů v rodném listu. Bude další návštěva matriky, tentokráte po důkladné přípravě, pokusím se nalézt oddací listy sourozenců.
Otec Aloise - Josef Martinec se narodil 27.7. 1862 v Řetechově a byl čtvtrník (drobný zemědělec),
Matka Aloise - Karolina Martincová za svobodna Valášková se narodila 14.5. 1864 v Pozlovicích,
Svatba se konala 3.8. 1886 (nevíme kde) - oddací list bude ve SOA v Brně.
Sourozenci, které jsme našli v matrice v Luhačovicích:
1.Jan Martinec (* 17.8. 1887 – † 15.12. 1889) ... 2 roky
2.Františka Martincová (* 23.12. 1893 – † 11.8. 1953) ... 59 let
3.Josef Martinec (* 7.12. 1891)
4.František Martinec (* 23.12. 1893 – † 28.4. 1912) ... 18 let
5.Anežka Martincová (* 12.11. 1896)
6.Marie Martincová (* 11.3. 1898)
7.Jan Martinec (* 2.7. 1902 – † 5.4. 1923) ... 20 let
8.Anastázie Martincová (* 19.12. 1904)
9.Anděla Martincová (* 26.10. 1909 – † 13.10. 1913) ... 3 roky
Z 9 sourozenců, 2 zemřeli v dětském věku a 2 pravděpodobně neměli ještě své rodiny než zemřeli. Zůstává tak 5 sourozenců, pravděpodobným dědicem byl Josef Martinec, který převzal dům a pole po otci. Zbývající dcery Anežka, Marie, Anastázie se mohli provdat mimo Řetechov.
Hledání ztěžuje neuvádění místa narození rodičů v rodném listu. Bude další návštěva matriky, tentokráte po důkladné přípravě, pokusím se nalézt oddací listy sourozenců.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
23668554